Pro mediaci jsou charakteristické 3 základní principy. Konkrétně by mediace měla splňovat princip dobrovolnosti, mlčenlivosti a nestrannosti. Zjistěte, co přesně je tím myšleno.
Dobrovolnost
Prvním z principů mediace je její dobrovolnost. To znamená, že vám ji soud za žádných okolností nemůže nařídit. Může vám nařídit pouze takzvané první setkání se zapsaným mediátorem.
Aby bylo možné nějaký spor mediovat, je třeba, aby daný člověk sám chtěl svoji situaci řešit. I po zahájení mediace přitom toto jednání zůstává dobrovolné a obě strany sporu jej mohou kdykoliv ukončit. Udávat důvod není potřeba.
TIP: Zúčastněte se Základního kurzu mediace a naučte se vše potřebné pro vykonávání této profese.
Mlčenlivost
Zapsanému mediátorovi ze zákona vyplývá povinnost mlčenlivosti. Ta se přitom vztahuje na veškeré informace, které se mediátor na mediaci nebo v souvislosti s ní dozví.
Povinnost mlčenlivosti přitom platí i vůči soudu, státním orgánům a institucím. Strany sporu se proto nemusí obávat toho, že by byly jednotlivé informace následně použity proti nim.
Nestrannost
Posledním základním principem, na kterém je mediace založena, je nestrannost. Ta je pro strany sporu zárukou toho, že mediátor nepovede mediaci tak, aby zvýhodňoval jednu stranu.
Při mediaci je proto důležité, aby mediátor nebyl v příbuzenském vztahu se svými klienty. Také by na ně neměl být jakýmkoliv způsobem finančně navázaný.
V tomto ohledu může vyvstat otázka, zda může mediátor mediovat spor, u kterého jednu ze stran zná. V praxi to možné je. Jen je třeba se ujistit, že to žádným způsobem neohrozí mediátorovu nestrannost. Zároveň by o této skutečnosti vždy měli být informováni i ostatní účastníci mediace a souhlasit s tím, že bude jednání provedeno i za těchto okolností.
Více informací ze světa mediace najdete na www.institutpromediaci.cz.